U příležitosti 400. výročí začátku třicetileté války a 370. výročí vestfálského míru prezentuje Národní památkový ústav v prostorách frýdlantského hradu nález mincovního depotu ze zámeckého rybníka spolu s dalšími výsledky archeologických výzkumů formou nové prohlídkové trasy a knižní publikace, obojí s příznačným názvem Frýdlantský poklad. Trasa je zaměřena na prezentaci zlatých a stříbrných mincí z období třicetileté války a dalších nálezů. Doprovodná publikace obsahuje popis a celkové vyhodnocení archeologického výzkumu a katalog s obrazovou dokumentací.
Zámecký rybník, součást národní kulturní památky Státního hradu a zámku Frýdlant ve správě Územní památkové správy na Sychrově, prošel v uplynulých letech rozsáhlou revitalizací. Součástí akce obnovy byly i zemní zásahy spojené s úpravami břehů, rybniční vpusti, výpustí i plochy rybničního dna. Tato činnost vyvolala nutnost provedení záchranného archeologického výzkumu, který provádělo liberecké územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu ve dvou výzkumných sezónách, a to v roce 2016 a 2017.
Průběh archeologických prací vysvětluje vedoucí archeologického průzkumu Mgr. Renata Tišerová (NPÚ, ÚOP v Liberci): „V roce 2016 se archeologický výzkum zaměřil na severní část rybníka, kde byla potvrzena existence reliktů dřevěné konstrukce původního mlýnského náhonu. Části konstrukce byly podrobeny dendrochronologickému datování, díky němuž lze nejstarší dochované partie náhonu datovat do druhé poloviny 16. století (mezi léta 1545-1563).
V roce 2017 došlo k opravě hráze a úpravám rybničního dna odtěžením rybničních usazenin. Archeologický výzkum v této etapě potvrdil existenci starší hráze ve formě dřevohlinité konstrukce. Jednalo se o pozůstatky dřevěného roštu ztuženého jílovým a hliněným náspem. Tělesem hráze prostupuje dodnes funkční rybniční výpusť, přičemž v rámci archeologického výzkumu byla potvrzena ještě existence reliktů náhonu k místní pile, která stávala za hrází a dodnes se již nedochovala. Dendrochronologicky lze nejstarší dochované partie hráze datovat do počátku 17. století (po roce 1611).
Předmětem archeologického výzkumu v roce 2017 se stala i plocha rybničního dna, kde kromě množství movitých artefaktů došlo k nálezu depotu zlatých a stříbrných mincí uložených původně v keramické nádobě, jejíž fragment byl nalezen spolu s mincemi. Jedná se o soubor 36 kusů zlatých a 6 kusů stříbrných mincí, mezi nimiž jsou zlaté dukáty i dvoudukáty, stříbrné půltolary a čtvrttolar. Nejstarší datovanou mincí je uherský dukát Ferdinanda I. z roku 1528, přičemž nejmladší dochované mince pocházejí z roku 1642 (jedná se o dukát a dvoudukát Ferdinanda III.), je tedy zřejmé, že k uložení depotu muselo dojít v posledních letech třicetileté války nebo těsně po jejím skončení. Přesné místo, okolnosti ani důvody uložení mincovního depotu nejsme dnes schopni s jistotou rekonstruovat, nicméně je jisté, že se jedná o úkryt kvalitních obchodních mincí s velkou nominální hodnotou a tedy o uložení značného majetku.“
K archeologickému průzkumu i samotnému nálezu vznikla publikace s příznačným názvem Frýdlantský poklad, která bude k zakoupení v pokladně hradu a zámku Frýdlant od soboty 25. srpna a také prostřednictvím e-shopu Národního památkového ústavu.
Samotný „poklad“ návštěvníci prvně uvidí o Hradozámecké noci, večer 25. srpna.
„Poklad, tedy mince, ale i další nálezy z rybníka, veřejnosti poprvé představíme o Hradozámecké noci z 25. na 26. srpna formou komentovaných prohlídek vedené Mgr. Tišerovou“, upřesňuje kastelánka hradu a zámku Frýdlant PhDr. Jana Pavlíková a dodává: „Poklad budeme od neděle 26. srpna prezentovat formou samostatné prohlídkové trasy. Během prohlídky seznámíme návštěvníky, samozřejmě zkrácenou formou, s historií hradu a zámku, zaměřovat se ale primárně budeme na rybník a ve dvou nově upravených prostorách potom návštěvníci uvidí jak mince, tak třeba nalezené zrestaurované dřevěné artefakty a další předměty. Vše je instalováno ve vitrínách s popisky a bude doplněno průvodcovským výkladem. Výše vstupného je stanovena na 60Kč a poklad bude zpřístupněn do konce října 2018 a následně opět v příští sezóně“.
Tiskovou zprávu a fotografie naleznete na https://www.npu.cz/cs/ups-sychrov
Národní památkový ústav je největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Současnými zákony, zejména pak zákonem památkovým, je mu svěřena řada odborných úkolů v oblasti státní památkové péče. Poskytuje např. odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, metodicky působí na sjednocení přístupů v oblasti záchrany a rozvíjení hodnot památkového fondu na území ČR a vede jeho soupis. Aktivně zasahuje do procesu prohlašování jednotlivých věcí, objektů i území kulturními památkami ČR a zajišťuje v rámci svých možností jejich dokumentaci. V oblasti výkonu odborné složky památkové péče disponuje sítí 14 územních odborných pracovišť se sídlem v každém kraji. Jakožto vědecké pracoviště aktuálně pracuje na 29 projektech s příspěvkem z evropských grantů a 36 vědeckých projektech s příspěvkem od institucí České republiky. Věnuje se odborným školením v oblasti památkové péče. Ročně vydá zhruba 50 publikací. Odborné možnosti a znalosti zúročuje také v péči o více než 100 nemovitých kulturních památek, o něž se z pověření státu stará
a které zpřístupňuje veřejnosti prostřednictvím 4 územních památkových správ. Na Liberecku je to Územní památková správa na Sychrově, která spravuje celkem 18 památek v kraji Libereckém, Pardubickém a Královéhradeckém.
